Játra a střevní microbiom

22.04.2021

Střevní mikrobiom, jeho změny a vliv na lidské tělo. Asi nejrozmanitějším a zároveň nejvíce studovaným mikrobiomem je mikrobiom střevní. Jak již bylo zmíněno, i střevní mikrobiom podléhá kvalitativním i kvantitativním změnám. Ve střevním mikrobiomu nacházíme dvě základní skupiny bakterií - Bacteroidetes a Firmicutes, které jsou v určitých vzájemných poměrech. 

Analyzujeme -li mikrobiom například obézního člověka, v naprosté většině případů nacházíme, na rozdíl od lidí neobézních, převahu Firmicutes. U pacientů s poruchami imunity či u pacientů s nespecifickými střevními záněty rovněž nalézáme kvantitativní výkyvy mikrobiomu (tedy změnu poměru těchto dvou základních bakteriálních skupin). Obdobné rysy mikrobiomu, které nacházíme u pacientů s nespecifickými střevními záněty, pak prokazujeme i v mikrobiomu u kuřáků. Změny mikrobiomu u pacientů s nespecifickými střevními záněty jsou však nejen kvantitativní, ale i kvalitativní - tedy nejen co do poměru dvou základních skupin střevních bakterií, ale rovněž co do diverzity, druhové rozmanitosti, jednotlivých bakteriálních druhů. Z tohoto poznání ostatně vychází i využívání terapie probiotiky u pacientů s nespecifickými záněty střevními, s cílem úpravy střevního mikrobiomu, která se zdá být významná a přínosná zejména u pacientů s ulcerózní kolitidou. Jak již bylo uvedeno výše, střevní mikrobiom obézních pacientů jeví jisté obecné charakteristiky, kterými se liší od mikrobiomu pacientů neobézních, zejména stran poměru zastoupení Bacteroidetes a Firmicutes. Právě vztah obezity a mikrobiomu je v posledních letech usilovně studován, včetně možností jeho modifikace s cílem léčby obezity. Kvalitativní změny mikrobiomu mohou nastávat velmi rychle a pocítil je na sobě již nejeden cestovatel. Naprostá většina cestovatelských průjmů je způsobena typickou koliformní bakterií - Escherichia coli. Kvalitativní změny mikrobiomu nastávají snadněji v mikrobiomech s nízkou druhovou variabilitou (tedy v druhově chudších mikrobiomech). V případě, že se vydáváme do zahraničí a chceme snížit riziko prodělání cestovatelského průjmu, musíme zahájit terapii probiotiky již profylakticky, ideálně od samého počátku naší cesty. Nasazení probiotik až po propuknutí příznaků cestovatelského průjmu může obtíže totiž již jen zmírnit. Změněná diverzita mikrobiomu s vyšším výskytem kvasinek je zřejmě spojena i s výskytem atopické dermatitidy. Zajímavým údajem ve vztahu k diverzitě mikrobiomu je to, že u mírných konzumentů malého množství vína nebo piva je variabilita mikrobiomu u některých jedinců dokonce vyšší. Vyšší variabilita mikrobiomu se obecně zdá být pro jedince výhodnější, pro což svědčí nejen výše uvedená nižší náchylnost k akvírování cestovatelského průjmu u lidí s rozmanitějším mikrobiomem, ale tuto teorii podporují i zkušenosti z onkologie, kdy pacienti s vyšší variabilitou mikrobiomu lépe reagují na prodělávanou chemoterapii. 

Bakteriální střevní kmeny rovněž zasahují i do metabolismu tuků a cholesterolu a produkují řadu látek, po jejichž metabolizaci v játrech vznikají molekuly potencující aterosklerózu - střevní mikrobiom tak tedy nepřímo ovlivňuje i rozvoj aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění. V poslední době se ukazuje jistá spojitost mezi střevním mikrobiomem a centrálním nervovým systémem, zejména ve spojitosti se změnami nálad a některými psychickými poruchami. Pacienti s depresí mají významně pozměněnou variabilitu střevního mikrobiomu, který ovlivňuje produkci serotoninu a řadu dalších látek působících jako neurotransmitery (typicky GABA - kyselina gama aminomáselná a zejména její deriváty, které jsou, na rozdíl od GABA samotné, schopné procházet přes hematoencefalickou bariéru). Pacienti s depresí mívají rovněž vyšší hodnoty lipopolysacharidů v periferní krvi a s tím spojenou vyšší hladinu protilátek proti tomuto antigenu, která svědčí o probíhající chronické zánětlivé odpovědi. I u dětí s autismem nacházíme relativně charakteristické změny mikrobiomu a klinicky se již zkouší suplementace probiotiky s cílem částečné modifikace a modulace chování těchto dětí. V současnosti se rovněž začíná diskutovat spojitost střevního mikrobiomu s neurodegenerativními onemocněními. Na základě provedených výzkumů již byly dokonce vytipovány některé bakteriální kmeny, které jsou asociovány s vyšším rizikem vzniku kolorektálního karcinomu či rozvojem chronických jaterních onemocnění - zejména nonalkoholické steatózy jater (což je vysvětlováno zejména chronickým poškozováním jater některými metabolity vznikajícími při fermentaci ve střevě a průnikem bakterií a jejich složek do krevního řečiště)

Dochází -li u pacienta ke změně lokalizace jednotlivých složek mikrobiomu, například k přesunu bakterií z tenkého do tlustého střeva či z gastrointestinálního traktu do krve, mají tyto přesuny i sekundární vliv na organismus samotný. Právě bakteriální translokace do krevního oběhu a lymfatického systému, která je vystupňována při poruše mikrobiomu, vede k imunitní odezvě - rozvoji chronického zánětu, jenž je rovněž dáván do souvislosti s obezitou či některými onemocněními jater či rozvojem kardiovaskulárních onemocnění, jak již bylo zmíněno výše u orálního mikrobiomu.